Z odkazu Neznámého filosofa
Martinistická tradice se rodí z duchovního proudu 18. století a přes generace hledajících dospívá až do našich dnů. Časová osa sleduje její cestu od francouzských pramenů až k lóžím v českých zemích.
Martinès de Pasqually
U počátku tradice stojí Martinès de Pasqually, zakladatel Řádu vyvolených kněží (Élus Coëns). Uvádí do života nauku o reintegraci — návratu padlého člověka k jeho původnímu božskému stavu. Z tohoto pramene vyrůstá celá pozdější tradice.
Louis-Claude de Saint-Martin
Pasquallyho žák, později zvaný le Philosophe Inconnu — Neznámý filosof. Navazuje na svého učitele Pasquallyho, ale soustředí se především na vnitřní, mystickou cestu srdce. Jeho spisy dávají tradici jméno: martinismus.
Papus a obnova řádu
Gérard Encausse, známý jako Papus, zakládá v Paříži moderní Ordre Martiniste a dává tradici organizovanou podobu s iniciačními stupni. Navázal přitom na zasvěcení, jež mu předali Henri Delaage a Augustin Chaboseau. Sám tento počin představoval jako obnovu staršího řádu.
Tři proudy
Uvnitř řádu se vyprofilovaly tři směry: mystický saint-martinismus (křesťanské vnitřní prožívání), martinezismus podle Pasquallyho s důrazem na teurgii a willermozismus, spjatý se svobodným zednářstvím. Po Papusově smrti roku 1916 se řád dělí do řady samostatných větví.
Příchod do Čech
Do českých zemí přináší martinismus baron Leonhardi ze Stráže (Adolf Franz Hermann Karl von Leonhardi). Otevírá se tak česká kapitola tradice, úzce spjatá s tehdejší okultní a literární scénou.
První lóže v Českých Budějovicích
Vzniká první česká lóže v Českých Budějovicích. Mezi její členy patřili i spisovatelé Julius Zeyer a Gustav Mayrink.
Paragawa a Pierre de Lasenic
Pierre de Lasenic v tomto roce získává chartu z rukou tehdejšího francouzského velmistra Constanta Chevillona a zakládá lóži Paragawa. Příchod války a perzekuce duchovních proudů činnost přerušují; Lasenic, s podlomeným zdravím, umírá roku 1944.
Útlum
Nástup komunistického režimu potlačuje vše duchovní a řád na více než půl století ustupuje do skrytu. Tradice však nemizí docela — přežívá v tichu a v předávání mezi jednotlivci.
Naděje na obnovu
Se změnou poměrů v Československu se znovu otevírá možnost navázat na přerušenou linii a vrátit se k práci ve studiu a vnitřním úsilí. A to se skutečně daří.
Pokračování cesty
Martinistický řád v Čechách dnes v tomto odkazu pokračuje. Od roku 2021 znovu působí jako nezávislý řád, jehož autenticitu potvrzuje egregor i Martinistický řád ve Francii (obnovený Philippem Encaussem).
Řeč znamení
Maska a plášť
Znamení pokory a anonymity. Před tváří posvátna ustupuje osobní jméno do pozadí.
Kříž
Setkání nebeského a pozemského. Cesta reintegrace vede skrze střed, v němž se obojí spojuje.
Pantakl martinismu
Sjednocení protikladů. Sestupné a vzestupné, světlo a tma se v hledajícím setkávají v jediném díle.
„Nemáme číst v knihách, nýbrž v sobě samých.“Z martinistické tradice